Povlak, kaz, zánět dásní, parodontitida… jak to všechno souvisí?!

Na zubech se v průběhu dne usazují zbytky potravin, sliny a bakterie. Jak jazykem snadno poznáte, zuby po vyčištění jsou hladké jako sklo (nebo by aspoň měly být). V průběhu dne se stávájí na pohmat drsnější. To, co se na nich usazuje, je nazýváno zubní povlak (plak). Není to nic jiného než zbytky potravy, sliny a bakterie, které jsou běžně přítomné na povrchu ústní sliznice.Pokud zubní povlak není denně odstraňován, vzniká:

  • Zubní kaz – bakterie přeměňují zbytky potravin (nejraději jednoduché cukry) na kyseliny. Kyselina snižuje pH v ústech a dochází tak k uvolňování vápenatých iontů ze skloviny. Sklovina se stává poréznější, odhaluje se organické „lešení“ zubní skloviny. Bakterii se přichycují na tuto „porézní“ sklovinu lépe a pronikají hlouběji. V okamžiku, kdy dosáhne kaz do zuboviny, mohou bakterie ke své „obživě“ využít i organické složky, na které je zubovina bohatá. Kaz (= bakterie) začne postupovat rychleji. Pokud bakterie proniknou k blízkosti dřeňové dutiny, infikují měkké tkáně uvnitř dřeňové dutiny. Dochází tzv. k „zánětu nervu“ (pulpitidě), nerv obvykle za dramatické bolesti odumírá a zánět se šíří kořenem do kosti a přilehlých měkkých tkání (dochází k otoku obličeje). Za velmi nepříznivých okolností se zánět (bakterie) může šířit dále směrem vzhůru do mozku či směrem dolu do mezihrudí a osrdečníku. Tak se zprvu z banální běžné infekce jako je zubní kaz může stát život ohrožující komplikace.Pokud Vaše sliny obsahují hodně vápenatých iontů (dáno stravou a geneticky), máte dobrou šanci, že zubní kaz bude zastaven v počáteční fázi. Neboť vápenaté ionty, které se uvolnily ze skloviny působením bakterií, se do skloviny ze slin snadno „vrátí“. Tato vaše výhoda je, jak to v životě bývá, vykompenzována nevýhodou – snadnějším vznikem zubního kamene.
  • Zubní kámen – Ve slinách jsou bežně přítomny ionty (vápníku, hydrogenuhliči­tanové, fosforečnanové, chloridové). Tyto ionty se velmi snadno usazují v povlaku a povlak se tak mineralizuje (kamenní), vzniká zubní kámen. Zubní kámen není možné kartáčkem vyčistit, vzniká tak výborné retenční místo pro povlak a bakterie zubního povlaku. Bakterie (jako všude jinde na těle) stimulují dásně k zánětlivé odpovědi. Dásně zarudnou, otečou, krvácejí a bolí. Zánět dásní, pokud není v této fázi zánět zastaven (tj. zubní kámen odstraněn), přechází na kost a na vlákna, kterými jsou zuby ukotveny v zubních lůžkách. Kost ubývá, zuby se začínají viklat a vypadávají. Toto onemocnění je nazýváno parodontitis, laicky paradentóza.

Shrňme si to

Nevyčistění zubů či nedokonalé vyčistění zubu vede ke vzniku zubního povlaku. Zubní povlak dává vznik zubnímu kazu, který může vést k zánětu nervu, zánětu kosti kolem kořene zubu, otoku obličeje a až k vážnému život ohrožujícímu stavu. Zubní kaz vede ke ztrátě tvrdých zubních tkání a často i ke ztrátě celého zubu. Zubní povlak se časem mění na zubní kámen a ten je příčinou parodontidy (paradentózy). Parodontitida je častou příčinou ztráty zubů.

Jak vzniklé problémy léčit

Nejsnazší a bezesporu nejlevnější je oběma problémům předcházet důslednou dentální hygienou, pravidelnými zubními prohlídkami včetně pořízení rentgenových snímků. Tady máme šanci zejména u dětí. Bohužel důraz na dentální hygienu je kladem až v posledních letech. My, starší, si již často nějaký problém neseme. Čím dříve se zubní problémy léčí, tím lépe – k včasnému odhalení zubního kazu je nezbytný rentgenový snímek. Užitečné jsou i lupové brýle, které zvětšují obraz a umožní tak včasnou detekci změn na sklovině. Začínající kaz není vždy nutné spravovat, někdy postačí podpořit remineralizaci – zlepšenou dentální hygienou a stravovacími návyky, použití remineralizačním past (Elmex Geleé, GC Toothmousse apod.). Kaz v dentinu je nutné spravit – vyvrtat kazivé ložisko, vydezinfikovat a nahradit chybějící část zubů vhodnou výplní.